Ve svých pubertálníh letech jsem každé léto hodně času trávila v bazénu na Slavii. Nechat se okukovat a sama koukat po zdejších hezouncích byla tehdy ta největší zábava, které ovšem zdárně sekundovalo hodnocení zdejších krásek, konkrétně jejich plavek a plážecích účesů. Jedno letní odpoledne na sebe strhla pozornost dívka nahoře bez s dokonalou postavou a vůči okolí lhostejným výrazem, která v tureckém sedu chytala bronz. Vypadala asi nějak takhle:
 |
| www.victoriassecret.com |
Když se topless kráska dostatečně nabažila slunečních paprsků, zvedla své božské tělo, a elegantně si odkráčela koupit zmrzlinu. Kamarádka, co zaregistrovala moje obdivné pohledy směrem k těm bezchybným křivkám k tomu tehdy poznamenala: "No, jo, to jsou ty holky, co mají ve všem štěstí - jsou hubený, opálený a mají hezký prsa". Jo, jo:) Tohle v těch časech bylo klíčem ke štěstí - snědá a na prsou pevná kůže, pod kterou je co nejmíň tuku. A já na to tak ráda vzpomínám:) Člověk měl totiž maximum zábavy a minimum zodpovědnosti, zcela opačný poměr, než mám dnes.)
Pěkný oddechový post :-) Celkem zajímavé, jak se mění představy o štěstí, co? Taky občas vzpomínám na školní léta a prázdniny, když jsem toho moc neřešila. Teď si ani nemůžu jít lehnout, když jsem nemocná, a jsem stále v jednom kole. Ale ty poklady, co máme doma, za to stojí, ne? :-)
OdpovědětVymazatTo víš, že jo Ali! Jen se děsím doby, až začnou pokukovat po těch klucích:)
OdpovědětVymazat