S Alenkou jsem se poprvé setkala, když mi bylo asi šest. Knížka s černobílými obrázky mě ale tehdy spíš děsila, než bavila. Na chuť jsem jí přišla až o pár let později a to ještě v Disney verzi.) Několik dalších let jsem si na ni ani nevzpomněla. Připomněla mi ji až Domi, která pohádku o Alence chtěla pustit, a pak taky Tim Burton a jeho Alenka v podání Mii Wasikowské. I přes hereččin velký talent se mi kreslená Alenka líbila víc.
Alenčin snový svět je ale bez ohledu na zpracování zkrátka fascinující. Každý má čas od času chuť utéct mimo realitu, kde věci nefungují tak, jak je zvyklý. Já většinou v práci.) Někdy si přeju sníst muffina a zvětšit se tak, až to tady celý zbořím. Nebo vypít lahvičku, díky který bych byla tak malinká, že by mě nikdo nenašel.
A proto mě hrozně baví design, který v příběhu Lewise Carrolla našel inspiraci:
|
Jeden z miliardy obalů na iPhone, kterej bych chtěla.) |
Alenka mě vždycky fascinovala a už pěkně dlouho se jí chystám přečíst v originále. Říkal můj muž, že je to prej jazyková lahůdka, tak doufám, že se dostanu dál, než na druhou stránku :D.
OdpovědětVymazatA taky by si na její motivy mohla něco grafickýho vytvořit, hmm?.)
VymazatÚžasná pohádka, to mi připomíná, že bych ji měla Sárince pořídit do knihovničky :-)
OdpovědětVymazatDobrý nápad - přimlouvám se za tu Disney verzi, tu myslím dvouletá Sára ocení víc:)
VymazatVěci s Alenkou jsou supr!Taky se mi víc líbí kreslená,ale možná je to tím,že nemusím Miu.
OdpovědětVymazatJá si u ní nejsem nijak jistá ... chtěla bych ji vidět v nějaký pořádný komedii, abych zjistila, jestli umí zahrát taky něco jinýho než "weird girl".)
Vymazat