Barevný minimalismus

Naprosto souhlasím s tím, že v jednoduchosti je krása. Nekomplikované tvary a jednoduché provedení jsou příjemné na pohled, ale když se na ně člověk dívá často, zjistí, že jim chybí energie. Potřebují zkrátka pořádnou dávku sytých barev, které se postarají o svěží výsledek. Kanadská grafička a ilustrátorka Jag Nagra tenhle styl nazývá barevným minimalismem a já jsem se do něj zamilovala. Líbí se mi nejen v umění, ale taky v interiéru i v módě:

Jag má v bytě vlastní polštáře i ...

... obrázky od Society6, zdroj

Pozvánky na party k narození miminka

Sice v poslední době moc necestuju a v mapách se ztrácím, ale tenhle obrázek od By Myyna miluju.)

Bílé stěny, jednoduchý nábytek a růžová podlaha v bytě designéra Jana Plecháče, zdroj

Takhle v Japonsku vypadají banky, když je navrhuje francouzská architektka Emmanuelle Moureaux.), zdroj

Art by Niki Pilkington

Aňa Geislerová na letošním Designbloku, zdroj

Podobně laděný outift z mého Pinterestu

A z Pinterestu je i tenhle fascinující obrázek

Sobotní fashion workshop v galerii GUD

Galerie umění pro děti - GUD o víkendu pořádala fashion workshopy, které byly díky podpoře značky Sunar zadarmo. V sobotu se navrhovaly šatičky pro pohádkové bytosti. Vybrali jsme si dlouhovlásku Lociku a rusovlásku Ariel. Disney princezny u nás zkrátka jasně vedou.) 

Locika & Ariel bz Domi & Iri.)

Samotný Sunar pro děti připravil focení, kdy jste svého andílka mohli obléknout do kolekce od Hany Zárubové, a nechat si udělat profi fotku. Oblečky jsou bohužel pro nás jen pro batolata, ale Domi je naštěstí drobek, a tak se ve svých 4,5 letech nasoukala do mikinky číslo 92.) Oblečky jsou fakt roztomilý, hlavně když je mají na sobě úplný mimina:), a taky se mi moc líbí nápad, udělat je jako vystřihovánku pro panenky. Ty se na akci rozdávaly zdarma, tak jsme si jednu vzali, a doma vystřihovali a oblíkali:)

Kolekce Hany Zárubové v papírové a textilní podobě.)

O víkendu byla zároveň poslední příležitost navštívit výstavu Radek Pilař dětem, na které jsme při různých příležitostech (jako byl třeba Designblok.) v Galerii GUD byli už třikrát. Kdyby to bylo na samotné Domi, tak na výstavě stráví nejradši celý víkend. Naprosto se do ní zamilovala. Bavilo ji skládání sklíček, bludiště v lese Řáholci i prosté povalování na žíněnkách v odpočinkovém koutku. Největším hitem se ale rozhodně stala síť, na kterou se lezlo po opravdu vysokém žebříku. Zatímco výstava končí, síť zůstává a navíc už se připravuje nová interaktivní přehlídka, o které jsme se v sobotu dozvěděli, že bude na téma umělecké ZOO. Už se moc těšíme:)

Z výstavy Radek Pilař dětem, zdrojem fotek je FB GUD a náš archiv.)

Designová dovolená

Na pořádné dovolené jsem nebyla už pět let. A když mám na mysli dovolenou, tak mluvím o místu, které je o něco exotičtější, luxusnější a zajímavější než ta, kde se běžně nacházím. A na těch místech můžu dělat jen to, na co mám zrovna chuť. Zatím je to ve fázi snění, při kterém mi hodně pomáhá web Designhotels.com, kde stačí zadat destinaci, a virtuálně navštěvovat všechny ty krásně zařízené hotely.) Jenom dneska ráno jsem se vydala třeba do Reykjavíku, Vídně nebo New Yorku.)

101 hotel v Reykjavíku

MuseumsQuartier ve Vídni ze sítě hotelů 25hours Hotels

Hotel Americano v New Yorku

Pokud jste se rozhodli, že dneska taky vyrazíte na dovolenou, přeju vám příjemnou online cestu.)

American Pop

Letošní Vánoce si hodlám opravdu užít. Dárky řeším s předstihem, takže už mám docela velkou část vyřízenou, a zbyde mi tak spoustu času na pořádný pečení, uklízení a dekorování.) 

Letošní Vánoce mám v merku.) Zdroj

Loni jsme Štědrý den vlivem rodinných okolností slavili s předstihem o dva dny dřív a já jsem zároveň musela pracovně psát o finále StarDance. Takže v šest večeře, v sedm rozbalování dárků a před osmou honem k televizi a zapisovat, jak to celebritám tančí, a jak je hodnotí porota. Uff, hrůzný zážitek. Letos přes svátky rozhodně pracovat nebudu, ale na finále taneční soutěže se ráda kouknu, pro závěrečné večery mám slabost:) 

Asi to není zrovna originální, ale můj favorit je Ondra Brzobohatý. Kromě toho, že má krásný jméno (moudří vědí, ha, ha.), to umí parádně rozjet a má milý, vtipný a kultivovaný projev:)

Na Štědrý den budu sice trošku ve stresu, aby se vše zvládlo, to je jasný.), ale pak ... pak už se budu jen flákat u televize a rozmazlovat se pravidelnou dávkou cukroví. Já se totiž na televizi moc často nedívám, protože prostě není kdy. Většinou spíš sjíždím i-vysílání České televize a dívat se na něco "live" je pro mě takový malý svátek.) A ČT má pořádně bohatý archiv. V prosinci se třeba těším na animovaný film American pop, který 29. prosince poběží na ČT art. Americký animátor Ralph Bakshi v něm sleduje čtyři generace rodiny rusko-židovských imigrantů v USA, kteří se snaží prosadit v hudebním světě. Film je zároveň výpovědí o proměnách americké populární hudby během dvacátého století. Zazní v něm hity od Boba Dylana, Janis Joplin, The Doors, The Mamas & the Papas nebo Lou Reeda, kterého fanoušci nedávno oplakali. I když film vznikl už v roce 1981, já ho poprvé uvidím až letos a moc se na to těším. 

Z flmu American Pop, zdrojem fotek je web České televize.

V prosinci se na ČT těším taky na filmy Mrtvá nevěsta, Modrý tygr nebo záznam Labutího jezera v choreografii pro baletní soubor Pařížské opery. Veškerou vánoční a novoroční nabídku ČT najdete v tomhle pdf, kde jsou na konci i vystřihovánky pro vytvoření betlému. My se na ně chystáme a třeba je brzy na blogu předvedeme.)

Odhalená záda jako letošní trend

V posledním týdnu jsem byla obklopená módou a jsem tak plná trendů pro letošní plesy a svatby. Každá módní návrhářka vám sice řekne, že móda je individuální záležitost, a každý si má vzít právě to, co mu sluší, ale v něčem se přece jen shodnou: Pro aktuální období bálů, večírků i svatebních obřadů jsou hitem odhalená záda.)

Zdrojem všech fotek je můj board na Pinterestu No trousers. Já totiž šaty a sukně miluju a když mi bylo asi 15, snila jsem o tom, že založím značku Irenoir No Trousers.), která bude nabízet jen a jen šaty pro všechny příležitosti. Irenoir proto, že jsem milovala (a pořád miluju) černou.) 

A teď mi řekněte - chystáte se letos na nějaké plesy, večírky nebo dokonce svatby? A pokud jo, plánujete mít odhalená záda?:))

Nejkrásnější diáře na rok 2014

Na úvod musím říct, že plánování je jedna z mých nejoblíbenějších činností. Moje sestra mi kdysi vyčetla, že neumím žít přítomností, ale pořád jenom řeším minulost, nebo plánuju budoucnost. Bylo mi tehdy 16, ale dodnes jsem se to nenaučila jinak. Moje myšlenky jsou zkrátka stále někde jinde. Plánuju ale jenom v hlavě, diáře sice miluju, ale psát do nich moc neumím, respektive jsem na to příliš líná. Občas mě chytne zápisníkový záchvat, kdy si do detailu vypíšu, co mě příští týden čeká. Pak ale diář zapomenu doma, nebo se mi válí na stole v práci a já tak stejně musím spoléhat jen na to, co jsem si zapamatovala. Proto jsem občas někde jinde a někdy jindy, než mám správně být.) Příští rok to ale bude všechno jinak. Pořídila jsem si totiž dva diáře, které mi změní život:) 

1) Mammadiář od Patagonie

Je v něm všechno, co pracující matka potřebuje. Školní prázdniny, rozvrhy na kroužky a citáty na každý den. Třeba: 

"Pokud děti něco nechápou, neberou to prostě na vědomí." Shirley Muck

nebo

"Budeš-li pozorně naslouchat dětem, budeš se pořád smát." Steve Allen

Ze tří barevných variant je modrá prostě nejhezčí a tak ji mám.) Lístečky samolepky na založení důležitých poznámek jsou součástí balení, prodává Patagonie.

2) Kulturní diář od Papelote

Týdenní diář se 170 tipy na různé kulturní akce vznikl ve spolupráci s portálem kulturissimo.cz. Mně se nápad moc líbí, ale minulý rok jsem ho nějak nestihla zaregistrovat. Letos to tedy napravuji a už teď se těším, že 12. ledna (na svátek mého táty.) třeba navštívím Festival íránských filmů nebo se na jaře vydám na Fun Fatale - mezinárodní festival nového cirkusu v podání žen:)

Kulturní diář od Papelote

A když už jsem byla v tom Papelote, kde bych snad chtěl i bydlet, jak krásný ten jejich obchod je, vybrala jsem si tam ještě skicák z limitované edice Arcto Iris. Deset autorů z různých oblastí navrhlo skicák podle svých představ, ze kterých mě nejvíc zaujal nápad od grafických designérů tvořících pod značkou 2013 designers. Ti vymysleli obálku plnou skutečně zajímavých otázek jako třeba: "Jaké je zaměstnání vašich snů?" nebo "Jak se jmenovala vaše nejoblíbenější hračka?" No, prostě cool.)

Skicák z kolekce Arcto Iris od Papelote, autorem obálky jsou grafici z 2013 designers

Na závěr přidávám tipy na další krásné diáře, které bych chtěla taky, ale nemůžu mít všechno, že?.)

1. Diář Cesty domů od Papelote 2. Diář od letošního září do příštího prosince od Papier Tigre 3. Měsíční plánovač z Poketa 4. Diář Maminátor z Paragraphu, který vznikl ve spolupráci s Alicí Kavkovou z blogu Maminátor.cz  5. Tomorrow Planner z Poketa 6. Cestovní diář od Typo

Nadčasový dětský pokojíček

Mojí malé Domi už jsem zařizovala tři pokojíčky. Ten první, miminkovský, jsem chtěla mít velmi luxusní. I když mi moje ekologií posedlá máma přivezla dřevěnou postýlku, ve které jsme spala já i moje dvě sestry, brzy jsem ji nahradila prvotřídní postýlkou s koťátky z masivního dubu od italské značky Mibb. Velice potřebná investice pro dítě, které váží pár kilo, a z postýlky brzo vyroste.) V té době jsem byla posedlá těmi krásnými katalogovými pokojíčky, kde se stejný motiv na postýlce opakuje i na přebalovací komodě, skříni a poličkách.Tolik peněz jsem ale neměla, tak byla aspoň ta postýlka, a zbytek různá improvizace. Hodně času jsem ale trávila prohlížením fotek krásných pokojíčku, milovala jsem třeba katalogy Mothercare.)

Pokojíček od značky Pali aneb dokonalá ukázka toho, o čem jsem čerstvě po porodu snila.)) Fotka je z webu Alax

Druhý pokojíček v dočasném pronájmu už pak byl improvizací plný. Krásnou dřevěnou postýlku vystřídala kovová postel z Ikey obklopená starým nábytkem majitelů bytu. V té době jsem kromě mateřské musela zvládat taky práci a na zařizování pokojíčku tak neměla moc čas. I když postýlka ve švédském řetězci vypadala na místě hezky, v reálu už to takový terno nebylo a navíc byla děsně studená. 

Tuhle postýlku z Ikey jsme měli v bílé verzi a nebyla to moc dobrá zkušenost ...

No a pak přišlo velké stěhování do nového bytu, kde měl být pokojíček v duchu moderního nadčasového designu. Hodně, opravdu hodně jsem se o to snažila, pořídila jsem třeba slona od Vitry, že?.)) Ale hádejte, jak to dopadlo. Nakonec jsme koupili takovou tu klasickou holčičí patrovku s růžovým domečkem, závěsy s Disney princeznama a kobereček s Hello Kitty. Uvědomila jsem si totiž, že pokoj byl měl být zařízený tak, jak si jeho malá obyvatelka přeje. Máme tak dokonale sladký růžový pokojíček, ze kterého příchozí kamarádky šílí, a moje designové srdce pláče. Ha, ha, dělám si legraci, i mně se to náhodou už líbí, protože si tak vynahrazuju svoje dětství, kdy jsem přesně o takovém pokojíčku vždycky snila, ale moje přírodně laděná mamka ho zařídila úplně jinak:)) A Hello Kitty už tehdy sice byla na světě, ale já jsem o ní rozhodně nic netušila.)

Ne že by Domi pokojíček vypadal přesně takhle, ale hodně se k tomu blíží.)

Moje touha zařídit nadčasový pokojíček, který s Domi poroste, ale pořád trvá. Velkou inspirací je mi třeba tahle proměna. Pokojíček je prostorný, světlý, praktický, elegantní, ale stále dětský. Tak třeba, až Domi půjde do školy, bude další proměna, a třeba tak nějak tímhle směrem.)

Tomu říkám povedená proměna.)

Knížky na zemi se mi moc nelíbí, ale fotka je moc pěkná.)

Ty poličky ... to je vynález.)

Hezký topení, co?.)

Ilustrované podtácky

Vy víte, jak miluju ilustrace, a jak moc ráda je vidím na věcech každodenní potřeby. Zas tak moc jich ale nemám, protože do Čech tahle móda zatím nijak zvlášť neprorazila, a nakupování přes zahraniční weby si nemůžu dopřávat moc často, protože bych brzo zkrachovala.) O to větší radost mám pokaždé, když na něco pokresleného narazím tady u nás. Třeba na tyhle podtácky, které si získaly moje srdce v galerii Harddecore. Vybrala jsem si motiv od italského ilustrátora, který se - tak trochu krkolomně - jmenuje Giulio Iurissevich. 

She a She II by Giulio Iurissevich

Podtácky jsou tak krásné, že jsem se zezačátku zdráhala na ně cokoliv položit. To mě ale docela brzo přešlo a krásné "Ony" už tak byly několikrát ulepené od džusu nebo čaje s medem.) Následná vodní lázeň jim ale nijak neuškodila a tak můžu s potěšením říct, že tyhle podtácky jsou nejenom krásné, ale také funkční.)

Kromě charismatických dívčích tváří má Giulio ve svém portfoliu taky úžasné koláže a grafiky. Ve své tvorbě kombinuje oba světy, které miluju - komerční a ten alternativní.) Pracoval s giganty jako je Pepsi nebo Gap a taky kreslil módní ilustrace pro časopisy Elle nebo Marie Claire. Zároveň se věnuje graffiti a kresbě tužkou nebo perem, které rád, tak jako většina současných ilustrátorů, kombinuje s digitální grafikou.

Giuliovo dílo můžete vidět v interiéru, exteriéru, časopisech i na výstavách. Zdrojem fotek je jeho FB.

Než se tenhle italský umělec pustil do kreslení, pracoval jako prodavač nebo DJ. Ale pak se rozhodl věnovat oblasti, ke které tíhne od dětství - k tvorbě obrázků. Zaujalo mě spousta jeho myšlenek, kdy třeba říká, že ilustrace je jako imaginární vesmír rozdělený na tisíce kousků, které se zase skládají dohromady v nové podobě. Když to po sobě teď čtu, asi se mi to v češtině nepovedlo dost dobře vyjádřit, tak radši přidávám i anglickou verzi slov tohohle velmi zajímavého Itala.

"Illustration as a visionary universe that is divided into a thousand

fragments and then back together in new forms."

A tady máte ještě jeho konkrétní vizuální podobu.) Zdroj

Taky se mi moc líbí citát z jeho obrázku "Morfae", kde se píše: "I can dream, because I don´t know anything". Tak to jsem, prosím, celá já.) Nevím, jak věci fungují v realitě, tak si vytvářím svou vlastní ...

Morfae by Giulio Iurissevich, Zdroj

Když jsem Giuliovy kresby viděla poprvé, hned jsem začala přemýšlet, jaký má styl. Napadaly mě slova jako street art, chaos, ženskost, cyberpunk ... Ale pojmenovat jsem to neuměla. Přemýšlela jsem, že se zeptám odbornice Myyny, ale pak jsem na odpověď narazila v jednom z rohovorů. Giulio řekl, že svůj styl neumí popsat, protože ho neustále mění v závislosti na tom, co se právě děje v jeho nitru. A má pravdu. U některých obrázků ale přesně vím, kam je zařadit. Jsou to kategorie Pop Art a Fashion ilustrace.)

Tyhle dva obrázky se mi líbí nejvíc. Chtěla bych si je pověsit na zeď svého velkého vzdušného bytu, kde by veškeré vybavení mělo bílou, modrou, černou a růžovou barvu.)