Moje malá sestra Anežka

Narodila se, když mi bylo 13, a jistě ovlivnila mou touhu mít brzo vlastní děti.) Dodnes nechápu, že mi ji máma tak bezstarostně svěřovala na hlídání. Jednou jsem ji dokonce vzala i na rande. Byla ještě miminko v hlubokým kočárku a chlapec byl trochu překvapen:) Byla jsem rozhodnutá jí dovolit a dopřát všechno, co mě moje máma zakazovala, a tak jsem si jí strašně moc rozmazlila. Jediné, co jsem jí zakazovala, bylo používat moje malovátka, ale byla šikovná, a pomohla si k nim sama. A takhle to někdy dopadalo:

Když ale byla větší, do tajů světa krásy jsem jí zasvěcovala ráda. Česala jsem jí, malovala pusu a oblíkala do šatiček, ze kterých jsem já už vyrostla. Protože se mnou celé svě dětství bydlela v jednom pokoji, dělala to, co viděla u mě. Kreslila, dekorovala si pokojíček, vymýšlela módní kombinace a trávila čas před zrcadlem:) 

Když Anežka začala chodit do školky, nastaly jí krušné časy. Skoro s nikým si nehrála a některé děti se jí smály, protože byla menší než ostatní. Narodila se totiž s achondroplazií - nemocí malého vzrůstu, při které má člověk zkrácené končetiny. Prožívala jsem to s ní a bylo mi to hrozně líto. Celé naší rodině. Naštěstí se ale stal malý zázrak. To, co příroda Anežce nedala na centimetrech, ji bohatě vynahradila na skvělé povaze a krásné tváři. Z roztomilé holčičky vyrostla krásná slečna, která má optimistický přístup k životu, skvělý smysl pro humor a řadu dalších předností. Umí například krásně zpívat a taky dokonale rozumí tomu, jak věci fungují. Je to rozený technik, což já nejsem ani trochu, a tak mi už od celkém útlého věku pomáhá všechno spravit, naštelovat a vysvětlit, jak mám co používat.) 

Protiklady se přitahují.) Anežka s kamarádem Vojtou, který má bez šesti centimetrů dva metry. 

Na první pohled se to nezdá, ale být menší než ostatní s sebou nese řadu praktických problémů. Od obyčejného nakupování přes chůzi do schodů až po bolest namáhaných kloubů. Naštěstí ale existují věci, které podobné problémy pomáhají řešit. A právě na ně se soustředí Anežčina kolekce na Dejmidarek.cz, kterou jsme spolu daly dohromady. A na blogu najdete s Anežkou rozhovor, ve kterém hovoří o své nemoci a způsobu, jak se s ní dokázala vyrovnat. 

Tričko s vlkem z Anežčiny kolekce má tříčtvrteční rukávy, které Anežka miluje. Jsou jí totiž hezky akorát.