Co mě zaujalo na festivalu designSUPERMARKET 2014

Vzpomínáte, jak jsem si pochvalovala atmosféru na akci Prague Design Week? Tak na festivalu designSUPERMARKET byla ještě lepší! Tvůrci byli sdílní, přátelští, a i když se mi na kabátě pářou knoflíky a nedokážu se vzdát svých polorozpadlých bot, nikdo na mě neházel opovržlivé pohledy.) Líbilo se mi, že jakmile jsem vstoupila do místnosti, dostávalo se mi pozornosti a vysvětlení, jakou technologií konkrétní věc vzniká, jaký je s ní spojený příběh i v čem spočívá její funkce a filosofie. Prostě nádhera. Takhle bych si představovala každou podobnou akci, kéž by takový byl i Designblok.)

Součástí akce byla také výstava Roots of European design, na které mladí autoři ze sedmi evropských zemí představili práce zkoumající vliv folklóru na současný design. Na fotce je ukázka z knížky Pop-up Hungary, jejíž autorkou je maďarská ilustrátorka a grafička Zsofi Lazar.

Zaujalo mě skoro všechno a přála bych si umět líp fotit, abych celou tu krásu dokázala zachytit. Asi si budu přát k Vánocům nějaký kurz - neměl bystě někdo tip?.) Ale k věci - díky kolekci pro Dejmidarek.cz, kterou pro nás organizátoři designSUPERMARKETU vytvořili, jsem měla opravdu vysoké očekávání. Těšila jsem se na alternativní módu, originální šperky, ekologický design i věci pro děti. A nebyla jsem ani trošku zklamaná. 

Hned na začátku mě upoutala nabídka knihkupectví a nakladatelství Page Five, kde jsem koupila knížku D.O.M.E.K., kterou jsem chtěla Domi už delší dobu pořídit. Když jí vybírám tyhle zčásti edukativní věci, většinou jí je nedávám jako dárek, ale prostě rovnou, a čekám, zda se jí budou líbit nebo ne. S Domkem to dopadlo tak, že jsme ho v neděli odpoledne, kdy jsem ho přinesla domů, rovnou celý přečetly. Líbil se jí strašně moc a hned začala vymýšlet, jaký speciální domek by si postavila sama pro sebe. Knížka pro děti, o jejíž text, ilustrace i grafickou úpravu se postarali Alexandra a Daniel Mizielinski, nabízí přehled 35 domů z celého světa, které jsou něčím specifické. Najdete tu třeba domy, které připomínají motýla, měsíc nebo hrušku, jsou postavené v podzemí, místo stěn mají závěs nebo jsou úplně průhledné. Jenom mě překvapilo, že polští autoři do výběru nezařadili nejužší dům na světě. Dílo architekta Jakuba Szczęsnyho, které se nachází mezi dvěma varšavskými domy, ve svém nejužším místě měří pouhých 92 centimetrů. Mně o něm řekl Pavel Trojan z Polského institu v Praze, kterého jsem poprosila o pomoc při psaní článku pro magazín Bonami. 

Knížka D.O.M.E.K.

Skvělé knížky prezentovalo také knihkupectví No Ordinary Heroes, které naprosto miluju. Na DSP jsem zatím odolala, ale třeba comics Mother už mám ve svém wishlistu. 

I když jsem se o šperky nikdy zvlášť nezajímala, v poslední době pro ně začínám mít docela slabost. Na festivalu jsem obdivovala kolekci Fixed od Terezy Houdkové inspirovanou plastovými stahováky. Moc se mi líbily taky šperky od značky Blueberries vyrobené technologií 3D tisku. A senzační se mi zdál nápad Kay Konečné, která vám vyrobí prsten, náušnice nebo přívěsek podle vašeho vlastního návrhu. Projekt má nejen geniální nápad, ale také název - jmenuje se Lets Become Paint Friends, protože vlasní šperk si vytvoříte tahem štětce namočeným do husté barvy, který pak Kay odlije do stříbra. 

Kolekce Fixed od Terezy Houdkové

O módu na DSP opravdu nebyla nouze. Já jen lituju toho, že jsem si nepořídila nic od holandských designérů, kteří se na festivalu prezentovali v rámci výstavy Fashionclash. Pět mladých talentů představilo svou tvorbu, která zahrnovala boty, oblečení, šperky i doplňky do bytu. No, snad se v budoucnu naskytne jiná příležitost. Zajímavá byla i bezpředsudková móda od izraelského dua Muslin Brothers z Izraele, jejíž českou prezentaci zařídila Anit z Fashionbook. Tamar Levit a Yaen Levi navrhují oblečení, které není rozděleno podle velikostí ani pohlaví. Jejich kolekce, které může nosit úplně každý tak, jak se mu zrovna líbí, jsou do určité míry reakcí na složitou situaci, ve které se nachází jejich země. 

Triko od holandské návrhářky Judith van Vliet 

Tohle je designérka Joelle Boers (s polštářem z vlastní dílny), která byla opravdu moc milá. Oslovila mě s otázkou, jestli jsem blogerka (to asi poznala podle toho zevl oblečení.) a začala mi vysvětlovat, co dělá a co se jí líbí na českém designu. Prozradím, že má ráda Odivi, a že si o dní Iva hned něco pořídila.)

Muslin Brothers

Zajímavé byly ale samozřejmě také kolekce českých návrhářek. Znova a znova jsem obdivovala krásné prádlo a trika od Jany Thálové, multifunkční kabáty a šaty od Josefiny Bakošové nebo novou kolekci od Zdeňky Imreczeové, která své starší modely prodávala se slevou. Zase jsem odolala a tak toho teď zase lituju.) Skvělé byly taky české kousky z projektu Local Icons, který založila Veronika Ruppert a Katarína Král. V jejich výběru jsou kvalitní věci od českých výrobců, jejichž značka je spojena s průmyslovou historií kraje, ve kterém se nachází. Mně se moc líbíly košile vimperské značky VAVI nebo dětské prestižky.  

Dětské boty Prestige a košile VAVI z projektu Local Icons. Obojí mi představila Veronika Ruppert, která je fakt moc příjemná, a má stejně krásný hlas jako na rádiu Wave.)

Možná se to na první pohled nezdá, ale design neznamená jen tvorbu nových věcí, ale také transformaci těch starých. Právě tím se zabývá projekt Contiqua, který odpad z průmyslového designu přetváří v nové věci. Značku založil Jindřich Fialka, který spolupracuje s českými designéry na tvorbě nových produktů vzniklých ze zdánlivě nepotřebného odpadu. Kožené kabelky a peněženky od Mili Havrlantové byly například vyrobeny z prvotřídní kůže, která zbyla při výrobě kancelářského nábytku. Lucie Houdková zase navrhla šperky ze dřeva, které pro svou výrobu klavírů používá značka Petrof. A Jindra aktuálně pracuje na další nové kolekci, o které mám ale ještě zatím mlčet. Tak já tedy držím slib a těším se na první půlku příštího roku, kdy má být tajemství odhaleno. 

Náušnice Contiqua od Lucie Houdkové

Nemůžu uvěřit tomu, že na festivalu bylo k prodeji tolik krásných oblečků, a já Domi žádný nekoupila. Chtěla jsem jí pořídit sukni s ilustrovanýma kapsičkama od NAPOLI, ale ta by jí byla malá. Nové věci pro větší děti měly holky z Ice Ice Baby, ale já jsem se nějak nedokázala rozhodnout. A kdyby Domi byla ještě miminko, určitě bych jí pořídila pletené capáčky z merino vlny od Zdeňky Tvrdíkové, které vznikly v rámci projektu Alterdeco. Ten loni založily Lucie Špláchalová a Terezie Honsová, které napadlo, že starší lidé dnes těžko hledají novou práci, ale zase často umí něco, co dnešní mladá generace příliš neovládá - ruční práce. A tak vznikl koncept, který se zaměřuje na šikovné lidi nad 50 let. Ti tvoří na zakázku rukodělné výobky, za které jim Lucka s Terezou zaplatí, a dál je prodává pod vlastní značkou. 

Pletené věci pro děti od Alter Deco

Pokračování reportu zaměřeného na interiérový design najdete v mém článku pro magazín Bonami.cz.