Každý na své dětství vzpomíná jinak a každý má s tímhle obdobím spojené jiné pohádky. Já se třeba skoro rozbrečím dojetím, když někde vidím obrázky z Trnkovy zahrady. Naposledy to bylo v hračkářství Hugo chodí bos, kde tuhle krásnou knížku můžete koupit. A pak taky hodně vzpomínám na dva hnědé medvědy, kdy jeden byl tuze hodný a ten druhý ho pořád zlobil. A právě tuhle kouzelnou pohádku, kterou v letech 1965 až 1973 natočilo trio Pojar&Štěpánek&Urban, jsem si připomněla při prohlížení portfolia jednoho talentovaného českého ilustrátora. Jmenuje se Jan Šrámek a jeho jednoduché, příjemně barevné ilustrace se mi moc líbí.
 |
| Potkali se u Kolína/Jan Šrámek Kolouch |
Já si jdu tenhle díl ze série "Pojďte pane, budeme si hrát" pustit a těším se, až mi napíšete, na jaké pohádky z dětství vzpomínáte vy.
Potkali se u Kolína, to je moje dětství a jeden z nejoblíbenějších večerníčků (vedle Křemílka a Vochomůrky a Jáji a Páji ^_^ ).
OdpovědětVymazatDěkuju za milou vzpomínku, právě dneska se dost hodí =)
Michael
www.ontheleaf.net
Tak to mám radost, že vzpomínka potěšila:)
VymazatV "Hugovi" jsem byla zrovna včera! Taky se mi tam moc líbilo.
OdpovědětVymazatTak super, doufám, že se rýsuje nějaká pěkná recenze:)
Vymazattak Potkali se u Kolína je jedna z mála pohádek, které fakticky nemám ráda :D hrozně mi vadilo, jak je ten velký na toho malého pořád zlý a ten malý to chudák nevidí a pořád si s ním chce hrát.. to mě trýznilo! :D
OdpovědětVymazatNo, je to pravda. Taky mi ho bylo líto:) Ale to výtvarné zpracování má zkrátka svoje kouzlo.
VymazatNa tyhle pohádky jsme chodili do kina ve školce, po představení jsme si sedli na lavice a dostali sváču 1/4 chleba s kvasnicovou pomazánkou. Tohle se mi vybaví když řekneš potkali se u Kolína :D. Mě bylo taky líto jak mu vždycky se---al ty bombónky, chuďátko :(
OdpovědětVymazatKrásná vzpomínka.) A vidím, že utrpení tohle malého je v paměti nás všech:)
VymazatChystám se s mojí Aničkou na Trnkovu výstavu do Plzně, teď o jarních prázdninách - je tam i Zahrada, má být snad nějakým způsobem interaktivní - někde jsem četla. Zahrady jsem se vždy bála, nejvíc trpaslíka? Pro mě nejvíc byla víla Amálka - když tančila a vlnily se jí vlasy, dlouhé až na zem. Hajný Robátko, Rumcajs. A velký dojem na mě zanechala dokument o práci Hermíny Týrlové, kde se odhalovaly postupy, triky a na konci vždy pustily jedno dílo. Pamatuju se, že mi běhal mráz po zádech při krátkém filmu o rukavičce.
OdpovědětVymazatTaky bych na tu výstavu moc chtěla, je až do 24. května, tak snad to stihnem. Děkuju za připomenutí.
Vymazatpohádka Potkali se u Kolína,,strašidlo mého dětství,žádná jiná pohádka mě tak netrýznila a netrápila,nemám ji ráda doted...dae
OdpovědětVymazatNa jednom serveru se nedávno rozjela zajímavá diskuze o dětských pohádkách a překvapilo, že někoho strašily dokonce i dětské oči na obrázcích od Heleny Zmatlíkové. Měla jsem za to, že ty se líbí snad všem:) No a Andersenovy pohádky taky uměly potrýznit..
Vymazat