Když jsem tenhle plakát k polskému filmu z 50. let poprvé objevila přes web Terryho ponožky, okamžitě jsem ho chtěla domů. Tehdy ale nebyl k prodeji, tak jsem na něj během let postupně zapomněla. Připomněla jsem si ho až v souvislosti s filmem Píseň moře, jehož plakát jsme si do ponožek šly s Domi nedávno vyzvednout. Irena tam byla vystavená a já po ní opět začala toužit.) Pořád ale nebyla k prodeji. No a pak jsme měla narozky, konkrétně včera, stal se zázrak a plakát mám. Teď už jen zbývá podívat se na ten komunistický skvost o odvážné Ireně, která se vzepřela manželovi, a rozhodla se pracovat jako řidička taxíku. Její muž, který původně nechtěl vůbec připustit, aby šla do zaměstnání, se s tím nakonec smířil a všechno dobře dopadlo. No, já pracuju doma, takže tohle zvolání je pro mě zbytečné, ale jinak si myslím, že by moje rodina uvítala, kdybych se místo práce věnovala například více rodinnému vaření. Takže u nás je to spíš: Ireno, k plotně.)))
 |
| Plakát s Irenou jsme pověsila nad můj pracovní koutek, kde mu dělají společnost domečky od Michelle Carlslund, které jsem teď nově přetvořila na šipky.) |
