Jděte ven!

Workshopy, baby centra, herny. Městská nabídka indoorových aktivit pro děti je obrovská. V zimě se víc než hodí, ale s blížícím se jarem je nejlepší jít prostě ven. Tato aktivita zdaleka nekončí jen procházkou. Venku se dá vymýšlet spousta skvělých her, při kterých se provětrá tělo i mozkové závity. Došla vám inspirace? Nevadí. Mrkněte na web Jděte ven. Autorem online nápadu, který vyzývá k offline aktivitám, je nezisková organizace Tereza zaměřená na ekologické projekty pro školy z celé republiky. 

Co venku dělat?

Když je hezky, většinou bereme kolo a penny board nebo jdeme na hřiště. Když je hůř, musíme si vystačit s procházkou a vlastní fantazií. V praxi to vypadá tak, že Domi rozdá role (většinou jsem maminka jedenácti dětí) a scénáře (všechny děti příšerně zlobí a já je musím usměrňovat). Existuje ale milión dalších aktivit, které jsou pro děti (i samotné rodiče) mnohem zábavnější. Třeba:

Foto: Jděte ven

Dešťové grafitti

Mikrovýlet

Chodníkové souhvězdí

Co venku jíst?

Vyvážené svačinky, které jsou zdravé, dobré a skladné. Malou inspiraci (použitelnou i do školy) jsem sepsala tady, doporučit ale můžu i domácí buchty (třeba medovou bábovku), vlastní müsli tyčinky nebo perníčky. Hodit se bude hezký a praktický box a lahev na pití. 

Co na sebe?

Domi vyfasovala maminku, která je spíš městská než outdoorová. Když jsme šly letos sáňkovat, vyrazila jsem například v kozačkách nad kolena (potřebovala jsem boty, za které nezapadá sníh a nic praktičtějšího jsem doma nenašla:). Její vybavení je o poznání lepší. Základem jsou odolné kalhoty s dostatkem kapes na všechny poklady, funkční svršek a lehké holinky. Nejlepší je tohle všechno pořídit na jednom místě, které najdete třeba v dětské sekci značky engelbert strauss.

Bunda a kalhoty z dětské kolekce značky engelbert strauss

 Tak co, máte chuť vyrazit ven?:)

Tutu je balerína

Začátkem února jsme s Domi prožili moc příjemnou sobotu. Díky odkazu, který sdílela Radka z blogu Kusanec, jsme se dozvěděli o zbývajících místech na baletní dílny a vyrazili na ně i s tatínkem. Ten se těžce nudil, ale my holky jsem byly nadšené. Poslouchaly jsme historiky z baletního zákulisí, pod vedením Adély Pollertové jsme i trošku baletily a hlavně jsme si navrhly vlastní baletní kostým.

Dílny se pořádaly v noblesních prostorách na Anenském náměstí a jejich součástí byla i ukázka z Labutího jezera, kterou zatančili sólisté Alina Nanu a Giovanni Rotolo. Jejich elegantní pohyby ve mně vzbudily chuť zajít na jedno z aktuálních představení. Takže teď mám dilema: Malá mořská víla nebo Sněhová královna. Byli jste? Budu ráda za doporučení. P.S.: Domču beru s sebou:)

RecykLES

Doupátka z větviček, výroba recyklovaného papíru, obrázky z dýhy nebo kouzelné lesní miniatury. Výstava RecykLES v Národním zemědělském muzeum přibližuje dětem (i dospělým) tichý kus přírody prostřednictvím zážitků a her. Její důležitou součástí je příběh, který odhaluje tajemství o zrození lesa a jeho fungování. Organizátorům i sympatické průvodkyni Lucce děkujeme za skvěle strávené nedělní odpoledne. 

O výtvarný koncept se postarali umělci z New Yorku - Wad Kavanaugh a Stephen B. Nguyen

Recyklace papíru

Součástí výstavy je také expozice zaměřená na recyklaci Od věku sloužím člověku.

Laboratoř ticha

Shrnutí na závěr: Výstava je krásná, zajímavá a poučná. Domi byla nadšená a já taky:) Koncept zaujme děti různé věkové kategorie - ty malé si kreslí a staví doupátka z větviček, ty větší poslouchají, vyrábí recyklovaný papír a odpovídají na otázky. A parádní je kombinace výtvarného zážitku, přírodovědné teorie a zábavné praxe.

Malá Japonka

V ilustrované knížce "Malá Japonka" se seznamíte s Yukiko. Sedmiletou holčičkou, která vyrůstá v Japonsku. Chodí do školy, čte manga, ráda kreslí a tancuje. Má o tři roky mladší sestřičku a ročního brášku. Její běžný den můžete projít nejen při čtení, ale i po čtení. Stačí sundat obal komiksu, který se po rozložení promění ve stolní hru Sugoroku. Je to takové japonské "Člověče, nezlob se", které začíná ráno a končí večer.

Komiks "Malá Japonka", který napsala a nakreslila Yukiko Taima.

Od Yukiko už máme knížku Ballet Girl, ve které vypráví příběh o svém velkém rozhodnutí, zda se stát baletkou nebo ilustrátorkou. V komiksu "Malá Japonka" se vrací do dětství a popisuje běžný den malé japonské holčičky, která chodí do školy, hraje si se sourozenci a kamarády a pomáhá mamince. S Domi nás zaujalo hned několik věcí. Třeba barva školních batohů. Kluci nosí černé, holčičky červené. Nebo hra na tajfun, která vznikne tak, že se jde do vany s deštníkem:) Voda, která na něj dopadá, totiž dělá hluk jako při tajfunu. Japonci prý koupání milují a japonské děti zvlášť:)

Tajfun ve vaně, bubliny z balkónu, hodina kaligrafie a hraní nintenda. To vše a mnohem víc v komiksu "Malá Japonka":)

Kardinál červený

Hrdlo má zlaté a peří červené. Krásný ptáček, který se vyskytuje v Mexiku, Guatemale nebo na Bermudských ostrovech, se stal inspirací pro sérii ilustrací talentované umělkyně Laury Serry. Z kardinála postupně vznikly lidské tváře s ptačími detaily, které zobrazují konkrétní písmeno. Nejvíc se mi líbí "A","B" a "F". 

Credit: Laura Serra

Za pozornost stojí i další písmena a celé Lauřino portfolio. Ilustrátorku můžete sledovat na Facebooku, blogu a Instagramu.

Nejlepší bágl na světě

Batohy jsem nosila naposledy na střední. Byl to boj, sehnat ten nej. Nesměl být moc barevný, ale přitom originální. Musel být značkový. Pohodlný. Omyvatelný. A něco vydržet. Žádný z adeptů střední školu nepřežil nebo se někde ztratil v překladu. Během posledních let jsem batohy nahradila kabelkou. Byly krásné, některé i praktické, ale záda trpěla. Loni v létě mi to dala sežrat. Skončila jsem ve Vojenské nemocnici na neurologii a rozhodla se cvičit, pořádně sedět a vybrat si perfektní batoh. Povedlo se mi to až teď v zimě. Mám super krásný batoh od německé značky pinqponq ušitý z látky vyrobené z pet lahví. Je pohodlný a díky chytře vymyšleným kapsám maximálně prostorný. Doufám, že mi vydrží do doby, kdy Domi půjde na střední:)

Kalhoty Mango, bunda H&M Sportswear, batoh Pinqponq

pinqponq na umprum

Pohádkově vypolstrovaná zádíčka.)

Příběh značky pinqponq čtěte na blogu, bágl pořídíte na Zootu. 

´33 – ´29 - ´36

Žena jako krátkovláska ve volných kalhotách, která díky konceptu "Frankfurtské kuchyně" tráví minimum času u plotny a naopak se maximálně věnuje typicky mužským aktivitám jako je sport, věda nebo technika. Taková byla představa Civilisované ženy - stejnojmenné brněnské výstavy, kterou v roce 1929 zorganizovala skupina avantgardních návrhářů včetně Boženy Rothmayeroé-Hornekové. Francouzská módní návrhářka Madeleine Vionnet to viděla jinak. Praktičnost propojila s chytrou elegancí a díky geometricky promyšleným střihům a vhodně zvoleným materiálům dala základ sportovnímu oblečení, tak jak ho známe dnes. Maďarská ilustrátorka Kató Lukáts pojala ženskost jako hru - se symboly, nostalgií a touhou. Tři hrdinky meziválečného módního světa (v kontrastu s tím současným) představuje výstava ´33 – ´29 - ´36 v Galerii UM.

Tvorba Madeleine Vionnet a Kató Lukáts na výstavě v Galerii UM.

Co vám budu povídat. Zamilovala jsem se. Obrázky od Kató Lukáts chci všude a teď. Začnu asi u dětských knížek, ke kterým se ilustrátorka přesunula s příchodem komunistického režimu. Socialismus jí znemožnil práci grafika na volné noze a tak se ponořila do dětského svět. Z něj vychází i její ilustrace pro obaly sladkostí, kosmetiky i módy, které zkrášlovala meziválečný reklamní svět.