Korejská nálada (v kuchyni)

Upřímně přiznávám, že píšu líp než vařím. Zatímco ve slovech preferuju smysl a pořádek, v kuchyni mi vládne chaos. Nadivoko experimentuju, občas něco spálím a postrádám cit pro správnou kombinaci koření. Ale celkem ráda (a myslím, že i dobře) peču a hlavně - miluju kuchařky! V naší velkorysé knihovně je jim věnován celý regál, ve kterém mám spoustu vzácných kousků. Patří k nim i knížka "Krása korejského jídla" se zdravými, překrásnými a bohužel také super složitými recepty. Už dlouho se odhodlávám, že některý vyzkouším, ale s mým (ne)talentem se trochu bojím. Začala jsem proto zvolna. A to přípravou smažených cuket. 

Recept na Smažené cukety podle korejské kuchařky 

Cukety omyjte a nakrájejte na 0,6 cm tlustá kolečka (ti korejci jsou strašně přesní). Plátky osolte a nechte deset minut marinovat. Zelenou a červenou papričku nakrájejte na kroužky o síle 0,1 cm (wtf.) a třepáním zbavte zrníček. Pak našlehejte vejce a připravte octovou omáčku (smícháním sójové omáčky, octa a vody). Cuketu obalenou v mouce a šlehaném vejci smažte dvě minuty, pak ji obraťte, posypte papričkama a dosmažte. Podávejte s omáčkou a ozdobte červenou paprikou ve tvaru kytičky:) 

Fotka vs realita. Ale byly dobrý:)

Protože Domi nemá ráda cukety, udělala jsem jí verzi s okurkou a paprikou. Vše samozřejmě syrové, ale řádně ozdobené. Na samotné zdobení cuket už jsem neměla sílu a hlavně to ani moc nešlo - vajíčko mi udělalo silnou krustu, vůbec nevím, jak to udělat, aby byl vaječný potah hladký a hlavně skoro neviditelný. No, příště to zkusím líp:) 

Dekor je trošku neohrabaný, ale Domi byla spokojená:)

Korejská kuchyně je zdravá, vyvážená a postavená na principech slow food. Využívá sezónní suroviny (obilniny, luštěniny, zeleninu, mořské plody...) a je známá fermentovanými pokrmy jako je třeba kimči (nakládané zelí). Tradiční jídlo se připravuje pozvolna a dbá se na to, aby vypadalo krásně a úhledně. Jako koření se často používají houby a ořechy, které zajímavým způsobem zvýrazňují chuť. Každý region má svůj lokální pokrm (v Soulu je to například Džnaguk, Nobiani, Ttokboki nebo polévka Sollotchang) a při stolování se dodržují národní zvyky (například respektování starších osob tím, že až ve chvíli, kdy starší drží v ruce lžíci, začnou jíst mladší). Svá pravidla má i krájení, které je klíčové pro přípravu a následné zdobení jídel. Nejlákavější jsou pro mě samozřejmě dezerty a to hlavně tzv. Tradiční sladkosti připravené z fazolové mouky a medu. Mají na to překrásné formičky, ze kterých vzejdou nádherné tvary. 

Tradiční sladkosti z kuchařky Krása korejského jídla

Protože u nás doma korejské jídlo milujeme, ale (zatím) moc nevaříme, hojně navštěvujeme obchody a restaurace, které našim mlsným evropským jazýčkům dopřejí korejskou chuť. Doporučit můžu:

U Modrého slona (skvělé kimči a krásné nádobí)

Mamy Food (fajn na obědy)

Bibimbap (autentická chuť zaručena) 

Co vy a korejská kuchyně - znáte & máte rádi?