Blogerská sobota a akvarelový workshop vol II.

My blogerky, co spolu kamarádíme, pořádáme jednou za rok malé setkání spojené s nějakým hezký uměleckým žážitkem. Po těch letech už je to tradice, na kterou se vždycky moc těším. Střídáme se v organizaci, která tentokrát padla na mě. Ve spolupráci s Ivanou z Galerie KusKovu a malířkou Jitkou Zajíčkovou jsme uspořádaly akvarelový workshop, se kterým už jsem měla zkušenost. Druhé kolo pro mě vyšlo mnohem lépe, než to první. Konečně jsem byla spokojená s výsledkem, který se mým milým talentovaným kamarádkám povedl hned napoprvé:) Jsou to holky šikovný! A jak naše sobota pokračovala? V Pohlreichově bistru Next Door by Imperial, kde jsme jedly, pily a vášnivě konverzovaly. A jako vždycky to bylo super.

Od Jitky jsme dostaly překrásné malované jmenovky. Říkala jsem si, jak úžasně by vypadaly na svatbě.

Malířka Jitka Zajíčková

Od Ivany jsme dostaly úžasný jahodový pohár s mascarpone (a samozřejmě jako vždycky nejlepší kávu).

Malující blogerky - Lucie Living, La Petite Anne, Martina My One Way a Martina z Bella Rose.

S kytkou to napoprvé nevyšlo, tak jsem podruhé zvolila zmrzku:)

A tady jsme všechny: Ráďa z Make with Love, Lucie Living, Martina My One Way, Martina z Bella Rose, La Petite Anne, a já:) Za fotku děkujeme obsluze v Next Door.)

V Next Door jsem si dala Čočku z Puy (čtěte "pwí") podávanou se ztraceným vejcem, zeleninou a bylinkovou omáčkou. Pochutnala jsem si, ale že bych byla vyloženě v extázi (jako při poslední večeři před porodem v Imperialu), to ne:) Minimálně jsem ale vyzkoušela něco nového a rozšířila si kulinářské obzory. Čočka pěstovaná ve francouzské oblasti Le Puy en Velay patří k nejluxusnějším odrůdám zelené čočky. Má specifickou zemitou chuť (pěstuje se v sopečné půdě) a díky pevné konzistenci lehce křupe. Po obědě jsem si dopřála cappuccino a čokoládový dezert. 

V Next Door nám bylo příjemně nejen kvůli výjimečnému jídlu, které jen tak někde neochutnáte (těšte se na českou klasiku se špetkou Francie připravenou moderním způsobem), ale také díky překrásnému interiéru. Světlé dřevo, prosklená střecha a minimalistické doplňky dodávají prostoru lehkost, eleganci a šmrnc. Autorem návrhu je italský architekt Luciano Belcapo, který s ohledem na historické prvky budovy vytvořil harmonickou kombinaci rodinného bistra, luxusní restaurace a příjemné kavárny. 

Do minimalistického stylu bistra krásně zapadly dárečky od Martiny z Bella Rose - sešit Sketch od Ohh Deer a sada tužek v krabičce s pravítkem Monograph (z kolekce office doplňků od House Doctor).

Kompletní blogerský fotoreport z povedené soboty najdete na Facebooku Můj dům, můj squat.

Trends Decoded

Máte za to, že džíny vynalezl Levi Strauss? Omyl! Objevitelem nejslavnějších kalhot na světe je ve skutečnosti krejčí Jacob David - ruský žid, který v roce 1854 emigroval do Ameriky. O 16 let později dostal zakázku na ušití "extra pevných" kalhot. Žádala o ně žena pro svého muže dřevorubce, který potřeboval  "neroztrhnutelné" kalhoty. David je ušil z pevné bavlny a stehy pro jistotu ještě zpevnil pomocí měděných nýtů. Kalhoty se staly nesmírně populární a krejčí poprosil svého dodavatele látek, aby jim dodal vzor a postaral se o produkci. Tím dodavatelem byl samozřejmě Strauss, který se chopil příležitosti a malý start-up proměnil v celosvětovou značku. Na celý příběh, který má lehce trhlý rozměr, se můžete podívat ve videu "Ripped Jeans" ze série Trends Decoded. Videa, která ukazují původ módních trendů, jsou součástí obřího projektu We Wear Culture od Googlu, jež pokrývá 3000 let módní historie...

Džíny, džíny, džíny... záruka stylu, módy i pohodlí, kterou bychom bez Jacoba Davida nikdy neměli...

Než se pustíte do čtení, prohlížení a shlížení obrázků, textů a videí z WWC, musím vás varovat: Dneska už nic jiného neuděláte. Tenhle obsah je návykový a dokud se nenabažíte nových informací o starých věcech (jako jsou třeba obojky, černé šaty nebo právě roztrhané džíny), jen tak s tím nepřestanete. Tvůrci projektu pod vedením programové manažerky Kate Lauterbach procestovali 40 zemí a oslovili více než 180 značek a kulturních institucí, aby nám naservírovali přes 30 000 fashion kousků, 450 výstav a nespočet 360° videí, které vám řeknou všechno o věcech, jež vám visí ve skříni... Enjoy!

WWC spadá pod širší projekt Google Arts & Culture

Modré šaty s koťátkem

Mají krásnou barvu a perfektní střih. Skvěle sedí a příjemně se nosí. Baví mě praktické kapsy na bocích a zbožňuju to bílé koťátko, které zdobí přední část. Letní šaty From Kaya with Love jsou prostě super. A ještě lepší jsou okolnosti, za kterých jsem je pořídila. Prodala mi je slečna, která byla těhotná a nedoufala, že je někdy znova oblékne. Mě padly a tak jsme domluvily a to na krásné ceně 490 Kč. 

K modrým šatům jedině Modré pilulky:)

Kaya je mladá módní návrhářka, která se ve své tvorbě inspiruje ženskou elegancí typickou pro 40. a 50. léta minulého století. Své šaty, sukně, topy i kabáty šije v Čechách a to z evropských materiálů. A pozor - navrhuje také svatební šaty a pod druhou značku Heaven Li i překrásné svatební prádlo, pokud by to pro někoho bylo aktuální:)

5 žhavých ilustrátorských novinek

Práce, práce a ještě jednou práce. Poslední rok toho bylo moc. Přepracování nejdřív odnesla moje záda a o pár týdnů později zkolaboval celý imunitní systém. Zpomalila jsem. O co míň pracuju, o to víc čtu. Knížky, zajímavé rozhovory i svoje staré zápisníky, které mě přivádí k novým myšlenkám i obrázkům. Dnes se s vámi podělím o to druhé, myšlenky budou třeba příště.)

Ilustrátorský objev číslo 1 - Timo Kuilder

Na Tima jsem narazila díky červnovému CreativeMornings, jehož tématem je "Survive". Holandský výtvarník pro něj vytvořil celosvětovou grafiku, která je společná pro více než 170 měst, kde se CreativeMornings pořádá (včetně Prahy). S jeho minimalistickou prací jste se mohli setkat při stahování dokumentů přes WeTransfer, při listování magazínem Monocle nebo při sjíždění tutoriálů pro Adobe. 

Timova ilustrace pro Adobe

Ilustrátorský objev číslo 2 - Julia Murray

Devět let šéfovala designérskému týmu vydavatelství Ink Publishing, kde zodpovídala za grafickou stránku více než 30 titulů. To bylo v Londýně. Dnes žije na Novém Zélandu, kde si užívá sluníčka a tvůrčí svobody. Navrhuje hlavně obálky a ilustrace knížek, přes které jsem její práci objevila. Konkrétně díky sérii I want to be... od britské autorky Harriet Griffey, která nás, uspěchané lidi, učí znovu žít. Klidně a šťastně. 

Ilustrace od Julia Murray pro knížku I want to be calm

Ilustrátorský objev číslo 4 - Richard Tulik

S jeho grafikou jsem se poprvé setkala na nedávné IT akci, kterou pořádala naše firma. Vývojáři si na příkladech z praxe ukazovali, jak integrovat a synchronizovat data. Jedno z představovaných propojení se týkalo i e-shopu Mladý kokos, pro který Richard navrhl logo. Podruhé jsem na něj narazila při čtení knížky od Standy Gálika - vyfešákovaného stopaře, který namísto náhodných aut stopoval luxusní vozy a letadla vytipovaných miliardářů. Zjišťoval, jak bohatí lidé žijí a přemýšlejí, co je pro ně důležité a co dělají pro ostatní. Během tříměsíčního cestování po Evropě, Americe a Asii se zároveň léčí z nešťastné lásky (a potkává novou), objevuje kouzlo meditace a tříbí si názory na svět. A Richard k tomu všemu přidává super trefné ilustrace, které vás budou bavit stejně jako Standovovo vyprávění. 

Ilustrace Richarda Tulika v netypické cestovatelské knížce od Standy Gálika

Ilustrátorský objev číslo 5 - Martina Kurková Nožičková

Na květnovém Lemarketu jsem objevila překrásné knížky od POP-UP studia. Protože Domi miluje tučňáky, vybrala jsem jí k narozkám knížku Oskare, plav! Nemúžu se dočkat, až se do ní začteme. Autorem textu je Lukáš Csicsely, za námětem a ilustrací stojí Martina Kurková Nožičková.

Oskare, plav!