Stránky

Finský vliv na slovanské zvyky

Často se mi stává, že mě lidé považují za cizinku. Většinou tipují Itálii, Řecko a další jižní národy, ale jsou úplně vedle. Podle testů DNA z projektu MyHeritage jsem totiž z celých čtyř procent Finka. What a surprise! Zbytek mých genů má kořeny rozprostřené ve východní Evropě, ale i ten malinký pramínek severské krve mi do žil vlévá objevné nadšení. Samozřejmě nejsem jedinou Slovankou na světě, která má slabost pro finský způsob života. Ruska Jekaterina Prokofiev se s rodinou přestěhovala z Gatčiny do Helsinek, kde žije v jednom z udržitelných bytových domů v projektu developera YIT. To, na co byla zvyklá z Ruska, pomalu ustupuje do pozadí finských zvyků.

Jekaterina a její muž Jevgeni v otevřené kuchyni svého helsinského bytu, zdroj YIT, která razí tento trend i ve svých bytových domech v Praze.

Kuchyň je v Rusku důležitou místností, ve které se často řeší rodinné záležitosti. Je ale oddělená a dá se kdykoliv uzavřít, takže nepořádek i odér zůstávají za dveřmi. Ve Finsku jsou naopak oblíbené otevřené kuchyně propojené s obývákem, ve kterých našla zalíbení i Jekaterina. Baví ji, že při vaření může konverzovat s hosty a při servírování nemusí neustále pobíhat sem a tam. A navíc má na dohled svého pětiletého syna, který si rád hraje na zemi v obýváku. Do svého malého pokojíčku chodí většinou jen spinkat. 

Další z finských příkladů propojené kuchyně s obývákem, zdroj YIT

Já sama to mám podobné jako Jekaterina. Vyrostla jsem v bytě s malou oddělenou kuchyní, kde se psaly úkoly, chystala večeře a řešilo všechno možné. V lednu měním život i byt, ale posledních šest let jsem zvyklá na kuchyň napojenou na obývák. A je to fajn. Celá rodina je mnohem víc zapojená do centra dění, což se hodí hlavně při vaření. I díky tomu vznikla dětská varianta finského dezertu Kiisseli, který si naše Domi přizpůsobila zcela podle sebe. Vařené ovoce vyměnila za čerstvé, v souladu s faktem, že Finsko je zemí tisíců jezer, vykrojila lívanec do tvaru ryby a z malin vytvořila "K" jako Kiisseli. A takhle to dopadlo:






Přípravu můžu doporučit na každou dětskou párty - děti vyfasují lívanec, formičky, smetanu a maliny a vrhají se do zdobení. Bude je to bavit a zároveň je postaráno o svačinu:)

Samozřejmě vás ale neochudím o pravou verzi receptu, kterým si letos můžete zpestřit vánoční stůl.

Finský dezert „Kiisseli"

200 g lesního ovoce – mraženého nebo čerstvého
100 g cukr moučky
šťáva z brusinek
škrob – 2 lžíce
200 g jablek
100 g hrubé mouky
2 vejce
100 g cukru krupice

100 g másla
špetka skořice
4 lžíce zakysané smetany
 

Lesní ovoce ocukrujte tmavým a moučkovým cukrem a společně s brusinkovou šťávou a škrobem připravte na mírném ohni hladký, příjemně sladký rozvar. Z nastrouhaných jablek, vajec, cukru, skořice a mouky připravte těsto, které po lžičce opékejte na másle dozlatova. Podávejte se zakysanou smetanou a ovocným rozvarem. 
Autorem receptu je Cream Catering, foto: YIT

1 komentář

  1. Otevřené kuchyně mají své výhody i nevýhody. Jejich hlavní nevýhoda a to je oder z vaření se dnes potírá hlavně tím, že lidé doma již tak moc nevaří jako dřív. O přípravě zásob jako zavařování apod. ani nemluvě. Dále jsou tyto kuchyně dobře odvětrávány, takže do pár minut je veškerý odér pryč. Mám je taky v oblibě, ale co mi trochu vadí je, že i jídelní stůl je součástí obýváku a proto na jídlo není pořádný klid. Někdo sleduje mobil, druhý televizi a lidé nemají čas jeden na druhého. Zdeněk

    OdpovědětVymazat

Těším se vaše názory, postřehy a připomínky, které mě motivují psát dál:)