Neříkám, že se v práci nestresuju, ale většinu času v ní prostě žiju splněný sen. Tak jako nedávno, kdy jsme jeli fotit atypický pokojíček s lezeckou stěnu, co vznikl z bývalého tanečního sálu. Jeho obyvatelé totiž žijí v domě, který původně sloužil jako hospoda. Račte, prosím, dál.
 |
| Foto: Petr Karšulín pro Marianne Bydlení č. 02/2019 |
Katka Janouchová se svým mužem dali budově novou šanci a postupně ji přestavují do podoby rodinného domu. Po kuchyni přišel na řadu dětský pokoj, který má sice velkorysou plochu 30 metrů čtverečních, volná je tady ale jen jedna stěna, zbylé tři zabírají dvoje dveře a okna. Majitelka si tedy na pomoc zavolala designérku Sašu Dýckovou, která problém rozlouskla několika praktickými nápady - pokoj rozdělila na funkční zóny a vybavila ho úložným nábytkem, jež pojme hračky, oblečení i věci do školy. Stěžejní je tady ovšem parádní lezecká stěna – tatínek pětileté Viktorky a desetileté Adélky je totiž aktivní horolozec a svou vášeň předává i dětem.
 |
| Foto: Petr Karšulín pro Marianne Bydlení č. 02/2019 |
 |
| Ruku k dílu přidal i náš produkční Filip. Tady přivrtává úchyty ze stěny alternující háčky. |
 |
| A takhle to tady prosím vypadalo předtím. |
 |
| Profi instalace, o kterou se postarala samotná hlava rodiny. |
Detaily k pokojíčku dvou sestřiček čtěte na Mariannebydleni.cz, kde najdete i další proměny z minulých čísel.
Postel je môj favorit, už si ju ale asi nekúpim, obdivujem tú pieskovú látku-čelo, ako ste ju vložili.
OdpovědětVymazatDobré nápady, pekné:-)
Tak to je opravdu krásná proměna. Ta podlaha vypadá moc dobře ;) Také bych chtěla rekonstruovat pro dceru pokojíček, ale moc nevím jak začít. Náš dům je v historické části města a vypadá přibližně jako tento. Takže bych chtěla, aby ta rekonstrukce byla co možná nejvíce v tom duchu historické budovy. Proto se mi u vaší rekonstrukce líbí, že jste zachovali tu krásnou podlahu ;)
OdpovědětVymazat