Tak strašně jsem se těšila na letošní vánoční přípravy, ale když už jsou konečně tady, tak stejně podléhám stresu a pocitu, že nic nestíhám. Nutno podotknout, že na to mám trošku právo, protože jsem sice původně plánovaly, že budeme slavit jen ve dvou respektive ve čytřech (když počítám naše koťata), ale nakonec se u nás pozítří sejde pět dospělých, jedno dítě, pes a zmíněné dvě kočky. Takže přestavuju nábytek, sháním extra židle navíc a dokupuju dekorace, protože chci být tou nej hostitelkou.) Mezitím balím dárky, dopisuju zakázku a uklízím, na co si vzpomenu.
Cukroví je letos slabota, naštěstí nás zachrání babička. Rohlíčky a pracny jsem pekla v totálním uzávěrkovým hellu někdy v jedenáct v noci a na úly jsem nemohla najít tu velkou formičku, tak jsou z té vyklápěcí a nevypadají tak hezky. Navíc jsem si ještě nepořídila mixér, takže piškoty jsem klasicky drtila přes pytlík válečkem a nejsou zrovna nejjemnější. Jako máma to takhle dělala celý moje dětství, ale asi nějak líp.)
Co se týče koček, tak vážně není nic roztomilejšího, než když mi pomáhají balit (uvidíte na Insta:) nebo se snaží ukrást cukroví. Domi je teď s tatínkem, ale už se těším, až zítra budeme ještě dodělávat cukroví, půjdem na procházku po městě a dozdobíme stromeček.
Tak krásné Vánoce všem!
