Žiju minimalisticky. Na 38 m².

S věcmi je to jako s penězi. Když netušíte, kolik jich máte, vlastníte jich moc. A čím víc šuplíků a polic, tím hůř. Obsah bobtná a chaos roste. V bytě i v hlavě. Jak z toho ven?

Původní TV stolek/dnes knihovna, stojan Master&Master a plakáty Fusion od ilustrátorky Julie Szulc pro Ikea.

Když jsem byla malá, chtěla jsem mít co nejvíc hraček. V pubertě jsem chtěla mít co nejvíc oblečení. V dospělosti chci mít doma jen to, co mi přináší radost nebo užitek. Abych se ale zbavila balastu kolem, musela jsem se pětkrát přestěhovat. Dvakrát z toho od mužů svého života. S čistým srdcem a čím dál menším kufrem jsem zakotvila ve vinohradských 38 m², kde mám opravdu jen to nejnutnější. 

Kromě TV stolku tady byla ještě kuchyň. Díky svým kolegům z redakce, kteří mi ji pomohli přebarvit namodro. Tunění ledničky už jsem zvládla sama. Blíž o ní někdy příště.)

Není to tak těžké, jak se zdá. Důležitá je systematičnost a pevné rozhodnutí. Začněte oblečením. Zbavte se věcí "na doma" a nechte si jen to, co každý týden berete na sebe. Všechno ostatní je zbytečné nebo se to dá půjčit. Přejděte ke knížkám. Ty, co plánujete číst "až bude čas", s klidnou myslí pošlete dál. Na čistící a kosmetické prostředky se mi osvědčily plechové dózy. Plnit si je chodím do bezobalového obchodu Bout (reportáž coming soon). A roli talířů a skleniček přebraly misky různých velikostí. Krásně se skládají do sebe a zdobí linku. 

Fejeton vyšel v lednovém Marianne Bydlení, které je právě teď na stáncích.